Smrky před školou

Začátkem června, když jsme byli s prvním stupněm na Učení v přírodě na Častoboři, se krajinou prohnala vichřice. Před starou školní budovou urazila hořejšek starého sloupcovitého stříbrného smrku a druhý nalomila a ten začal prosychat. Měli jsme štěstí, žádný ze stromů nepadl na žáky, auta, na školu. Byl poničen jen přístřešek na popelnice. Oba smrky tu rostly dlouho, pravděpodobně byly vysazeny koncem čtyřicátých let, když se zde otevírala provizorní budova sedlčanského gymnázia Prokopa Drtiny.
A nyní, poslední prázdninový týden, byly smrky konečně pokáceny. Nemělo cenu čekat na zázrak. Nebezpečí hrozilo při každém silnějším větru. Je nám jich samozřejmě líto, stejně jako velikého mraveniště pod jedním z nich. Z třímetrových trčících zbytků snad vzniknou dřevořezby totemů. Uvidíme. S panem Čihulou jsme domluveni na výsadbě nových stromů. Shodl se spolu s panem dendrologem Křížkem, který stromy kácel, že by zde měly být zasazeny listnáče. Jsme zvědavi, jaké stromy doporučí. A že je sami vysázíme? Na to vemte jed!