Sedmáci se v rámci hodiny výtvarné výchovy nahrnuli do sedlčanského muzea. Probíhala zde totiž výstava modelů staveb vrcholné gotiky. Klíčová slova jako lomený oblouk, rozeta, žebrová klenba nebo vnější opěrný systém, jim tou dobou již nebyla neznámá. Právě naopak. Naším společným cílem tak bylo najít všechny typické znaky gotického slohu a nakonec přijít i s nějakými dotazy, co a proč jsme na výstavě neviděli.
Ve škole pak následovala tvorba na téma „Kdo by byl mým chrličem?“ Sedmáci už ví, že chrliče znázorňovaly nehezké vlastnosti, které i proto raději zůstávaly před katedrálou. Hledali jsme spojitosti našeho strachu a strachu lidí z doby Karla IV. Taktéž jsme přicházeli na proměnu strachu v různých dobách. Prostřednictvím vybavení výtvarných boxů jsme skládali děsivé obludy ze všeho, co nám přišlo pod ruce. A zase jsme hledali. Tentokrát prvky, které se na našich chrličích objevovaly nejčastěji – výrazné oči, otevřené tlamy, ostré předměty nahrazující údy.
Pochopili jsme, že gotika může být vznešená, tajemná, ale i děsivá.