Dvě divadelní představení

DVĚ DIVADELNÍ PŘEDSTAVENÍ A OMLUVA ŽÁKŮM

Ve čtvrtek 16. listopadu zhlédli naši žáci dvě divadelní představení. Následující postesk  není o adoraci jednoho a hanění druhého, není o porovnávání amatérské a profesionální scény, není o „rozhořčených protestech národa proti samozvancům.“ Je to jen smutné konstatování skutečnosti.  Zkrátka z obou představení si žáci odnášeli (bez možnosti srovnání) zcela rozdílné zážitky.

Nejstarší žáci 1. stupně viděli v sedlčanském muzeu Havlovu aktovku Motýl na anténě nastudovanou dramatickým oddělením Základní umělecké školy Sedlčany. Prožili vzorek skoro „klasického“ a havlovsky jemného představení, které lze bez nadsázky zařadit do škatulky absurdního dramatu. Přestože se jedná o intelektově obtížněji zpracovatelné  téma pro školní mládež, žáci odcházeli obohaceni.
Třídy 2. stupně navštívily v KDJS Sedlčany představení Don Quijote da la mAncha. Divadlo nám bylo jako škole doporučeno pro 2. stupeň Divadlem Klauniky Brno jako „legendární inscenace v režii B. Polívky, která slaví již 35 let existence a za sebou má přes 5000 repríz“.
Jak se ale jistě dozvíte od svých dětí, vtipy byly primitivní a vulgární. Převažovala lascivnost, rádoby humor nevhodný nejen do dětského představení, ale nepatřící ani do přemýšlející dospělácké  společnosti. Laciné, sprosté narážky, urážení odlišností jsou přesně to, čím by mladý divák neměl být vychováván. Místo seznámení se s moderním zpracováním klasického literárního tématu nám byla předložena zbytečná a dryáčnická verze sprostoty.

Tímto se žákům omlouváme za náš výběr tohoto představení, sami jsme byli představením šokováni. Koupili jsme zkrátka zajíce v pytli. Nejde o to, že budeme psát do tohoto divadla zpětnou vazbu, ale víme, že tento divadelní soubor do naší školy už bohužel s ničím nepozveme.

Nicméně, trošku pozitivně na konec – opět se nám potvrdilo, jak jsou naše propojkové děti skvěle naladěné. Mnohé z nich nám svými slovy sdělovaly stejné hodnocení, jako jsme cítili my.