Vynášení Morany

Jaro, kde jsi?
1. dubna byla zima jak v psinci. Také co bychom na apríla čekali? Přímo ideální počasí na vynášení Smrtky. Páťáci ze školy Propojení byli trochu nervózní. Taky aby ne, to hlavní je přece na nich! A navíc se celé dva roky kvůli covidu skoro nic nedělo. Takže to byla velká odpovědnost. Zvládli to ale výborně. Cestou zpívali čistě, na náměstí mluvili nahlas a Morana? Ta se už třásla, aby se mohla proletět vzduchem. Jenže pan školník ještě před tím škrtl. Hořící pochodeň zaplála a padla do Mastníka! Jenže co to? Hořela vesela dál, ale nehnula se z místa. Jak je to možné? Voda nad splavem stála, ani se nepohnula, a Moraně se od mostu nechtělo. Zlí jazykové tvrdili, že to je tedy pěkná škoda, že Morana moc dobře ví, co dělá. Co to znamená? No to je přece jasné, prý cítí v kostech, že se zima jen tak nepustí, proto neodplavala. Ach jo… Snad jen… Pane školníku! Musíte ji z mostu příště hodit pořádně daleko! Nejraději až za splav. Tam by se chytila proud a odplula by jistojistě až do moře. A s ní i ta zima zimoucí.